Tož, je zcela jasné, že svět se mění…

Co bylo, bylo…

Neustálé vzpomínání na „starý časy“, je celkem přirozená věc. Nicméně se nevrátí. Otázkou je, co a kdo udá nový směr ?

Jestli něco spojuje globalisty a antiglobalisty, liberály a konzervativce, je to, že nikdo z nich netuší, jakým směrem se svět nakonec vydá a myslím tím euroatlantickou civilizaci, protože „zbytek světa“ (Asie, Afrika, Jižní Amerika, Pacifik atd…) si už svůj směr vybral dávno a dnes se v tomto směru jen utvrzuje a „neokolonialismus“ odmítá…

Kolonie EU

Z Evropy se mezitím stala kolonie USA a nikdo to už ani nezpochybňuje. Když se Francouzský prezident Macron, (který je z řad globalistů) občas probere a řekne něco v tom slova smyslu, že: „Evropa a Francie mají jít svojí cestou“, nestane se nic, je to jako by to steklo po teflonu. Německu je zničen plynovod Nord Stream, který stál několik miliard €uro, všichni vědí „odkud vítr vane“ a nestane se nic. Spojené státy prostě drží Evropu plně ve svojí moci. Brání ji před „zlým“ Ruskem a ještě zlejší „Čínou“, mezitím ale s oběma zeměmi vesele obchoduje, přes třetí země. 

Dovolí dokonce i EU nakupovat ze třetích zemí suroviny z Ruska, samozřejmě i přes vlastní prostředníky, a samozřejmě o dost dražší, což evropský průmysl ničí. Možnou „zlatou střední cestu“ v dnešních časech našla italská premiérka Giorgia Meloni, ovšem týká se to hlavně jen Itálie. Ta sice kooperuje s Washingtonem a Bruselem, ale jen ve věcech zahraniční politiky, tu domácí přetváří a celkem se jí to daří. Možná by Evropě stačilo aby se tak choval i prezident Francie a kancléř Německa a nebyla by dnes Evropa v takové krizi, ale nechovají se tak…

V Evropě tak dnes není u moci žádná politická síla, která by řekla „dost“. „Jsme partneři, ne vaši otroci, nejsme vaše kolonie“. Není tomu tak, i Portoriko, má větší uznání Washingtonu D.C. než Brusel, Paříž, nebo Berlín. 

Nicméně na vztah vždycky musí být dva. Je to chyba EU a jejich představitelů, že se nechala tak zatlačit do této pozice.

Střední Evropa, jako svobodný ostrov

Ve střední Evropě je to trochu jiné a je to dáno jejími představiteli. Zatímco Česko (vláda & prezident) jsou od dob nacistické i komunistické okupace největšími Evropskými lokaji, tak na druhé straně Varšava v pevném spojenectví s Washingtonem a státy Pobaltí, dnes peskují zbytek Evropy, střední, západní, jižní i severní. Nicméně i přes to, se formuje prostor, který je více nezávislý na celém dnešním systému. Jde o země bývalé Rakousko-Uherské monarchie, Rakousko, Maďarsko, dnes už i Slovensko se staronovým premiérem Robertem Ficem, který se z nekritického obdivu vůči Bruselu a Washingtonu již vyléčil a dostal tak od voličů ještě šanci. K těmto zemím patří ještě Srbsko a pak republika Srbská v Bosně & Hercegovině, částečně i Chorvatsko a až se Slovinsko vysílí neustálou podporou všeho, co mu Brusel určuje, což vzhledem k tomu, jak malá je to země přijde brzy, bude tak od Dunaje k Jadranu zpět to, co bylo před 105 lety zničeno, nicméně s historickou zkušeností, tohoto bloudění. 

Návrat Trumpa určí další posuny

I když se vrátí do Bílého domu Donald Trump a zvítězí příští rok v listopadu 2024 a narovná vztahy s ostatními zeměmi (Ruskem, Čínou) bude stále jeho programem „MAGA“ a „Amerika první“, nicméně situace se trochu uklidní v tom, že nebude tak na sílu požadováno to, co jde z USA dnes (LGBTQ, gender, klimaterorismus, ilegální migrace atd…) ovšem záležet bude opět také na tom, jací představitelé budou v čele EU a jejich států.

Nic není nastálo

Svět se tak posouvá do tzv. „bloků“. Euroatlantická civilizace (USA, Velká Británie, EU, Kanada, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea, Izrael), Euroasie (BRICS+), (Rusko, Čína, Indie atd…) Afrika, Jižní Amerika, Arabské země…

Na jakém bodě se tedy nakonec svět uklidní se ukazuje již dnes, nebude to svět „Globalistů“, protože k tomu by potřebovali ovládat vše a to je zcela nemožné, jaké poměry si ovšem v rozdílných blocích lidé zvolí je tou otázkou, která je zásadní. 

Vidíme tak ve Vídni, Bratislavě, Budapešti i Bělehradě (státy na Dunaji), že to jde, nebýt jen lokajem…

Jak řekl nedávno jeden Rakouský politik: „opravdu chceme, aby Dunaj tekl nahoru?“

Autor: TGM, 26.11.2023

Podpořte nezávislou originální žurnalistiku!

Unterstützen Sie originellen unabhängigen Journalismus!

Číslo účtu / Kontonummer: 1511201888/5500

IBAN: CZ7755000000001511201888

BIC/SWIFT: RZBCCZPP

Majitel účtu / Kontoinhaber:

BulvarART s.r.o. / GmbH

www.mestankurier.info

© Copyright 2023

#mestankurier.info