Tož, do nového roku…

„Myšlení v globálních pojmech“ je široká definice pojmu „globalismus“, kterou čtenáři nabízí David Kuchenbuch ve své monografii „Globalismus – historie a současnost globálního vědomí“. To zní neškodně. Globalismus je bojový termín. O příležitostech a rizicích globalizace se vedou vášnivé diskuse.

V květnu 2021 se ukázalo, že když se k tématům globalizace kriticky vyjádřil předseda Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Hans-Georg Maaßen, byl odvolán kvůli nedostatku loajality k linii „globalismu“. Jeho prohlášení bylo v médiích odmítnuto jako „kód pro konspirační teorie, jako je ‚Nový světový řád‘, který se ‚Židé‘ vždy snažili vytvořit.“ Maaßen pouze doporučil přečíst si knihu kanadského historika Quinna Slobodiana s názvem „Globalisté“, která odsuzuje „rozpory neoliberálního vidění světa“ a která je zcela v tradici levicových globalizačních protestů.

Vzhledem k nerovnováze v naší kultuře debaty je o to pozoruhodnější výrok kolínského sociologa Wolfganga Streecka, významného představitele konzervativní kritiky globalismu. Streeck vidí německou společnost „na křižovatce mezi demokracií a globalismem“ a vyzývá k „návratu k integraci a tvůrčí síle národních států“. Maaßen, Slobodian a Streeck zjevně nemají nutně na mysli totéž, když mluví o „globalistech“.

Globalismus a morální spása

Společnou mají však kritiku „globalismu“, který záměrně ignoruje poražené globalizace. V očích jeho zastánců však „globalismus“ znamená něco úplně jiného: totiž pohled na svět z planetární perspektivy, který bere v úvahu „kosmickou loď Zemi“ jako celek. Pouze „globální myšlení“ může zabránit hrozícímu konci světa.

Globalismus se zdá být jedinou spásou, morálně imperativní a bez alternativy. Pocit jednoty se světem také vyvolává nadšení. Podle definice historika Davida Kuchenbucha prošlo globální myšlení pěti etapami. Komunismus a globalismus spolu strukturálně souvisí.

Krach akciového trhu ukončuje důvěru v trh

První. Počátek prvního klade kolem roku 1860. Železnice a telegrafie nahrazují dostavník, průmyslová výroba a ceny na burze explodují a od roku 1800 do roku 1913 se světový obchod zvýšil 43x. Státy se stávají konkurenty na světových trzích, Německo předbíhá Anglii – téměř, ale s první světovou válkou první globalizace náhle končí.

Za druhé. Když britské námořnictvo v srpnu 1914 přerušilo německé zámořské kabely, mělo symbolickou moc. Přeřezávání zavedených obchodních cest trvá přes třicet let. Versailleská smlouva paralyzovala celou Evropu a do roku 1927 se světový obchod propadl o dvě třetiny. Po krachu akciového trhu v roce 1929 se důvěra ve volný trh ztratila. Hladové zkušenosti světové války také činí soběstačnost a protekcionismus nezbytnými. Deglobalizace trvala až do roku 1945, přičemž antiglobalismus a antisemitismus se navzájem podporovaly.

Třetí. V amerických laboratořích intelektuálního válčení pracují přední sociologové východního pobřeží na „novém světovém řádu“. Bývalý kandidát na amerického prezidenta Wendell Willkie cestuje po celém světě s myšlenkou „Jeden svět“. Ale navzdory velkému nadšení se vznešené plány ukazují jako neuskutečnitelné a jsou dokonce zesměšňovány jako „globální nesmysl“ („globaloney“). USA jsou oddány „globalismu z jedné země“ a svět by měl přijmout americký způsob života. Globalizace nyní znamená amerikanizaci. Americká globalizace ale také čelí kritice. Kromě „vymírání jazyka nebo McDonaldizace“ je „americké obohacování“ vnímáno jako „fatální vyrovnání slabších kultur“ (Lévi-Strauss).

Od Vietnamu po Chicago Boys

Čtvrtý. Po „zlatých šedesátých letech“ skončil poválečný hospodářský zázrak kolem roku 1970. Hospodářská krize a měnící se hodnoty jdou ruku v ruce, protestní hnutí se celosvětově propojují a vytvářejí „Global 68“. Válka ve Vietnamu, zpráva Římského klubu o limitech růstu v roce 1972 a ropná krize v roce 1973 podněcují obavy z budoucnosti a skepsi vůči globalizaci. Problémy „třetího světa“ se dostávají do centra pozornosti a průmyslový úpadek severu vede k vzestupu levicově zeleného prostředí odpadlíků, které je primárně sjednoceno v solidaritě s těmi nejvzdálenějšími na jihu.

Pátý. Podle Kuchenbucha začala pátá a poslední fáze globalizace v roce 1989. S koncem komunistického ekonomického modelu se nechvalně známých deset bodů Washingtonského konsensu z roku 1989 stalo vůdčími principy globální deregulace a privatizace. „Chicago Boys“ z amerických think-tanků a zástupci Světové banky a MMF, kteří celosvětově prosazují americké zájmy ve „volném obchodu“, k tomu razí cestu.

Rumpelstiltskin tančí na světové scéně

Uvolnění akcionářského hodnotového kapitalismu uvolňuje netušené síly. V Lehmanově krizi v roce 2008 je světový finanční systém na pokraji kolapsu. Bezmocné protesty „Attac“ a „Ocupy Wall Street“ jsou registrovány, ale zájem světové veřejnosti je uchvácen ohromujícím klimatickým alarmismem, který se prezentuje jako jádro globálního myšlení.

Dnes pod svým zeleným pláštěm tančí globalismus po světové scéně jako Rumpelstiltskin a zdá se, že jen málokdo zná jeho tajemství. Za to, že především mladí lidé v západním světě jsou uchváceni „zeleným globalismem“ a kouzlem Grety Thunbergové, je jistě také internet, který od 90. let nabývá na významu v globální masové kontrole.

Pro sociologa Pierra Bourdieu „procesový termín „globalizace“ odvádí pozornost od aktérů globální ekonomické integrace. Jeho kolega Ulrich Beck dokonce odsuzuje globalismus jako ideologickou globalizační rétoriku, která zastírá zájmy těch, kdo profitují z podrobení všech oblastí společnosti logice trhu.

„Jeden svět“ jako kvazináboženský příslib spásy

Vývoj globálního myšlení je proto také příběhem podvodu. Vhled do nutnosti globální akce je doprovázen apokalyptickými vizemi konce časů, které jsou postaveny vedle sebe s kosmopolitní vizí „Jedného světa“ jako kvazináboženského příslibu spásy.

To silně připomíná komunistický slib. Komunismus a globalismus spolu strukturálně souvisí. Kdo je jejím nositelem? Nakonec Kuchenbuch dochází k závěru, že „to byla nakonec média, která učinila globalismy věrohodnými a umožnila jejich šíření a moralizování.“ Převládající globalismus „v zelené kamufláži“ je mediální produkt. Že by mohlo jít o globální špatný obrat a jako takový může také skončit fatálně, je myšlenka, která mě napadne na konci knihy.

Autor: Redakce, 1.1.2024

Zdroj:

https://jungefreiheit.de/kultur/literatur/2023/globalismus-die-geschichte-einer-taeuschung/

Podpořte nezávislou originální žurnalistiku!

Unterstützen Sie originellen unabhängigen Journalismus!

Číslo účtu / Kontonummer: 1511201888/5500

IBAN: CZ7755000000001511201888

BIC/SWIFT: RZBCCZPP

Majitel účtu / Kontoinhaber:

BulvarART s.r.o. / GmbH

www.mestankurier.info

© Copyright 2023

#mestankurier.info